Někteří z občanů znají z doslechu, že při velkostatku hraběte Spiegla existovala ve Višnovém šlechtitelská stanice. Není mnoho dostupných pramenů, neboť Kronika stanice, přestěhované v roce 1946 do Branišovic, se ztratila.
Mým hlavním zdrojem je Kronika (tehdy městěčka) Višňového z let 1945 – 1956.
Z podání Jaroslava Teplého, posledního správce hraběcího velkostatku se dozvídáme, že „do roku 1917 byl velkostatek veden jako vzorné semenářské hospodářství.“
J.Teplý uvádí rok založení Šlechtitelské stanice 1917, jiný pramen rok 1908 (Prof.ing.Jan Lužný MZLU Brno, 2005).Vedení se ujímá známý genetik Prof. Dr. Karl Fruwirth z Vysoké školy technické ve Vídni. Stanice se zabývala převážně šlechťěním krmných řep a brambor.
Po čtyřech letech přechází vedení stanice na Šlechtitelskou sekci Zemského výzkumného ústavu zemědělského v Brně. V jejím vedení stojí významný šlechtitel Doc.Dr. Karel Kočnar, který působil až do čtyřicátých let a který mj. zde zavedl i šlechtění zelenin. Odtud pochází kdysi populární salát ´Gourmand´ (letní salát, který byl došlechtěn B. Šmerdou v Brně v roce 1929). Na ŠS byla vyšlechtěna z osiva ze Spojených států i mrkev ´Višňovská žlutočervená´ (1940). Tato je ceněna svým vysokým obsahem karotenu a bílkoviny. K dalším vyšlechtěným odrůdám ŠS patřé vícesečný vičenec višňovský, netradiční krmovina do suchých oblastí se třemi sklizněmi. Obě vyšlechtěné plodiny jsou dodnes na trhu oblíbeny a nesou v názvu jméno naší obce.
K dalším šlechtěným odrůdám patřila pšenice hustoklasá hladká a chlupka, žito Krystínka, krátkotrubký červený jetel, krmná řepa mamutka červená, bílá a žlutá, ranná kukuřice. Známou místní šlechtěnou či vyšlechtěnou odrůdou byly Višňovské salátové brambory – rohlíčky. Křížením Višňovských rohlíčků s Parnassií vznikla v roce 1940 dodnes známá odrůda Keřkovské rohlíčky.
Správce velkostatku pan J. Teplý uvádí přehled veškerých plodin pěstovaných na velkostatku do 1945. Pro zajímavost uvedu všechny:
- obilniny: žito,pšenice, ječmen, oves, kukuřice
- luštěniny: hrách, čočka, bob, vikev, fazole, soja, lupina sladká
- olejniny: hořčice, mák, tykev olejná, tapka ?, kmín.
- okopaniny: řepa cukrová, krmná mrkev, hlíznaté: brambory, topinambury.
- pícniny: jetel červený, jetel švédský, vojtěška, úročník, vičenec, komonice, lupina, kukuřice, pohanka, hořčice, krmná kapusta, řepka, slunečnice.
- polní zelenina: hrách zahradní, fazole, růžičková kapusta, kedlubny, kapusta kadeřavá, rajská jablíčka, okurky, paprika, salát, špenát, kukuřice sladká, mrkev, cibule, česnek, melouny.
Paní Anežka Urbanová, bývalá pracovnice hraběcího zahradnictví vzpomínala, jak na zpracování výpěstků bylo zváno šest pracovnic hraběcího zahradnictví. Byly vybírány ženy s většími dlaněmi, aby při drcení klásku pšenicese dala zrna přesně spočítat a nevypadla. Při popisech a ukládání zrn do krabiček doprovázel ing. Kočnara sám hrabě Spiegel.
Na velkém reklamním poutači při vjezdu do Višňového se usmívala paní Anděla Maštalířová se žlutou a červenou řepou v náručí. Šablona Višňovské šlechtitelské stanice je vlastnictvím jednoho z občanů obce.
První pozemkovou reformu (1919-1938) přestála šlechtitelská stanice díky tehdejšímu ministru Josefu Dolanskému (ministr spravedlnosti, později ministr zásobování lidu). Tento zástupce Strany lidové hájil tehdejší zájmy velkostatkářů.
Šlechtitelská stanice zanikla po ročním úsilí za parcelaci majetku hraběte Spiegla v roce 1946.
12.10.2013