Z Obecní kroniky městečka Višnového str. 15: „Na základě dekretu prezidenta republiky ze dne 21. června 1945 čs. 12/čs. Sb. O Konfiskaci a o urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů a zrádců a nepřátel čsl. národa, byl Okresním národním výborem v červenci veškerý majetek hraběte Spiegla konfiskován, Byla vyhlášena parcelace půdy a přidělování majetku do vlastnictví.“
Co vlastně znamenalo?
Citace zákona:
Ze zemědělského majetku, spravovaného Národním pozemkovým fondem, bude se přidělovati půda do vlastnictví osob slovanské národnosti:
- a) deputátníkovi a zemědělskému dělníkovi ve výměře až do 8 ha orné anebo až do 12 ha zemědělské půdy vzhledem na její bonitu,
- b) malozemědělci ve výměře doplňující jím dosud vlastněný pozemkový majetek nejvýše do 8 ha orné anebo až do 12 ha zemědělské půdy vzhledem na její bonitu,
- c) mnohočlenné zemědělské rodině ve výměře doplňující jí dosud vlastněný pozemkový majetek nejvýše až do 10 ha orné anebo až do 13 ha zemědělské půdy vzhledem na její bonitu,
- d) obcím a okresům k veřejným účelům,
- e) stavebním, zemědělským a jiným družstvům, složeným z oprávněných uchazečů podle písm. a), b), c) a f),
- f) ) dělníkům, veřejným a soukromým zaměstnancům a maloživnostníkům pro stavbu vlastního domu anebo na zřízení zahrady ve výměře nejvýše do 0,5 ha.
Ustanovená desetičlenná Místní rolnická komise se skládala ze 4 členů zemědělských dělníku od velkostatku, 3 členové KSČ, 3 členové Strany lidové. Komisi doplňovali členové Zemského národního výboru z Brna: ing. Paňák a ing. Pokora. 233 žádostí přesahovalo možnosti rozdělení na plánovaných 157,95 ha zemědělské púdy a budov. Dle tehdejší kroniky patří tento proces k nehezké kapitole Višňového: „…nastaly v obci různice a sváry, které vyvrcholily mnohdy k osobnímu nepravdivému osočování a stížnostem k Okr. rolnické komisi, Zemské rol. komisi i k ministerstvu zeměděltsví…..“ Obecní kronika str. 15
V červnu roku 1945 byl jmenován Národním výborem bývalý správce velkostatku Jaroslav Teplý národním správcem po dobu do rozhodnutí o ŠS nebo parcelaci.
Na záchranu šlechtitelské stanice ve Višnňovém podaly v rámci zákona žádost Zemské výzkumé ústavy zemědělské v Brně. Na podporu této žádosti bylo založeno družstvo z řad zaměstnanců velkostatku o 28 členech.
Místní Rolnická komise se nevzdávala. Poukazovala na osobní zájmy členů Zemského národního výboru, kteří se svými akciemi podíleli na výzkumnictví a zúčastněných firmách Elita a Selekta. Se svolením okresní Rolnické komise byla na základě svého vypracovaného plánu jednotlivá pole přidělena a osádována. Náklady na osádovaní činily více než 300 000 Kčs.
Na základě Telegramu Zemského Národního výboru v Brně ze 6.listopadu (ing. Životský) a z telefonického sdělení ministerstva zemědělství se řízení o parcelaci do odvolání zastavuje.
Co bylo opravdovou motivací 27 rodin, které, „aby se dostalo větší výměry půdy do přídělu, dobrovolně odešlo osídlovat do pohraničí“: do Chlupic, Hostěradic, Miroslavi a na Znojemsko.
Tajemník okresní Rolnické komise v Moravském Krumlově osobně urgoval nutnost parcelace u zemského Národního výboru v Brně i přímo na odboru ministerstva zemědělství v Praze. Při důkladném, rozboru nutnosti parcelace a současném stavu Šlechtitelské stanice v této době bylo požadováno, aby ministerstvo poslalo do Višňového „nenápadně a neočekávaně“ komisi. Žádosti bylo pouze přislíbeno.
Místná rolnická komise dále vypracovala návrh tehdejšímu ministru zemědělatví Jul. Ďurišovi na přesunutí stanice z důvodů dostatku půdy a stejných půdních i klimatických podmínek do Našiměřic nebo do Branišovic.
- listopadu 1945 na schůzi všech uchazečů a zástupců Místní rolnické komise a ministerstva zemědělství a zemského Národního výboru v Brně bylo přislíbeno, že o osudu parcelace ve Višňovém bude rozhodnuto v nejbližší době.
Nicméně 11. února 1946 přichází dopis ORK se sdělením, že návrhům ze schůze 29.11.45 nelze vyhovět a celý velkostatek se ponechává pro účely stanice. 18.února ministerstvo zemědělství zasílá telegram okresnímu Národnímu výboru v Mor. Krumlově: “Zabraňte svévolnému parcelování velkostatku Višňové, určené pro účely Šlechtitelské stanice“ (z Obecní kroniky).
Višňované byli touto zprávou pobouřeni. MRK a NV ve Višňovém svolaly mimořádnou veřejnou schůzi na 3. března. Zástupci Komunistické strany a Zemského národního výboru z Brna zde prohlásili, že podniknou vše, aby do obce znovu přijela komise z ministerstva nutnost reformy prošetřit. Současně bylo sepsáno Memorandum vládě Československé republiky a Národnímu shromáždění.
Místní Národní výbor ve věci provedení pozemkové reformy nebyl jednotný. Proto předseda ONV p. Žalud a ORK požadovali písemné vyjádření. Schůze proběhla více než bouřlivě a při intervenci četnického vrchního strážmistra.
- března1946 dle příkazu národního správce velkostatku vyjeli zaměstnanci vekostatku připravit pole pro setí. Toto se dozvěděli občané čekající na parcelaci. Tito vyzvali na poli dělníky, aby v zájmu klidu pole opustili, že setbu převezmou sami.
- března reaguje ministerstvo zemědělství a vyzývá ONV v Mor. Krumlově: „Okamžitě zabraňte všemi prostředky zásahům MRK do Šlechtitelské stanice, která nebude parcelována. Podejte hlášení ministretsvu zemědělství!“
- března ONV odpovídá a poukazuje na Memorandum.
- dubna 1946 svolává ing. Koťátko příkazem ministerstva zemědělství zástupce MNV ve Višňovém, po jednom z každé místní organizace Národní fronty, předsedu MRK a jeho zástupce, předsedu ORK zástupce ONV. Připraveny mají mít minimální oprávněné požadavky uchazečů o půdu. V sedmičlenné komisi bylo pět občanů Višňového.
Když ani po jeden a púl hodině houževnatě a věcně obhajované zájmy obou stran nevedly k výsledku, navrhl ing. Koťátko přenechat rozhodnutí na ministru Ďurišovi:
„Že tak houževnatě trváte na parcelaci, vaše zákonité požadavky věcně dovedete obhájiti, musíme my, vaši zástupci se vašemu přání podrobiti a dáti půdu těm, kteří dle hesla našeho, na půdě pracují. Tím dáváme vám půdu do úplné parcelace i do vlastnictví vašeho. My víme, že v té věci Šlechtitelské stanice nekonáme dobře, to poznáte později samotní. Pracujte na této půdě a važte si jí a prosím vás, aby výpěstky u vás byly vámi zachovány k dalším účelům a že sami nahradíte práci šlechtitelské stanice….Žádám vás, aby s věcí nebyla dělána malicherná předvolební agitace“.
Všichni členové delegace obdrželi Dějiny Všesvazové komunistické strany bolševiků s vlastnoručním podpisem ministra.