SOUČÁST OFICIÁLNÍ WEBOVÉ PREZENTACE VIŠŇOVÉHO
OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Mgr. Josef Kulhánek

V mém osobním archívu ležely již několik let poznámky pana učitele Kulhánka k vývoji stolního tenisu ve Višňovém za jeho života v obci. Pro bývalé i snad současné milovníky stolního tenisu jako i trochu ke sportovní historii obce stojí zato článek v jeho originální podobě uveřejnit.

„Do Višňového jsem se přistěhoval v červenci roku 1983 a téměř současně kontaktoval Jindřicha Jedličku st., neboť jsme se spolu znali ze soutěží stolního tenisu. V té době se Višňovém stolní tenis nehrál. Bývalí hráči Bojanovský, Hejlek už věkově o tento sport zájem neměli.

První družstvo čtyřčlenné a náhradníci stolního tenisu vzniklo v roce 1984 a to tak, že zájemci o tuto hru přicházeli z Trstěnic – Vondrák, Vančura, bratři Bauerové a Josef Mrňa z Horních Kounic a Josef Burian z Medlic. Z domácích to byli – Dan Kulhánek, Jindřich Jedlička a Perlička. Tito hráči zralejšího věku se již příliš zlepšovat nemohli. Proto současnost budoucnost stolního tenisu ve Višňovém  jsem viděl zcela jasně v mládeži.

Jako učitel základní školy jsem měl velice dobrý přehled a hlavně kontakt s dětmi, a tak nebyl problém v krátké době sestavit oddíl mládeže. Trénování umožnila místní sokolovna, tělocvična základní školy a později postavená nová sportovní hala. Soutěže pořádala družstva ze Znojma, Prosiměřic, Moravského Krumlova, Miroslavi a Višňového. Ve všech kategoriích mělo Višňové důstojné a konkurence schopné zastoupení. Z vlastní zkušenosti jsem věděl, že přes zimu stolní tenisté trénují všude, ale kdo chce být lepší, nebo nejlepší, musí tvrdě trénovat i v létě. Tomu jsem podřídil téměř 17 let práce s dětmi ve Višňovém. Trénovalo se prakticky 3x až 4x týdně, některé dny i 2x denně. Odpoledne po vyučování a večer se připojila mládež k tréninku dospělých ve sportovní hale, kde bylo možno postavit až 8 stolů.

Zúčastňovali jsme se vánočních turnajů o putovní poháry a různých zápasů. Dospělí sehráli přátelský zápas s Višňovou u Žiliny, jak doma tak i odvetu na Slovensku. Postupně z řad žáků se začaly objevovat výsledky tvrdé tréninkové práce: k nejlepším patřili t Martin Lichevník, Jaroslav Papoušek, Dan Kulhánek, Tomáš Březina, Petr Nechvátal, Jindřich Jedlička ml., Michal Kelner, Petr Lenikus, Mirek Svoboda, Oldřich Hráček a další. Dospělí v soutěži družstev postupem času zaujali místo v nejvyšší soutěži okresního přeboru. Zcela určitě nejvyšší ocenění dosáhli hráči žákovské kategorie. Vyjmenovat všechny, kteří chodili trénovat je zde nemožné, ale jisté bylo, že Martin Lichevník a pak Petr Nechvátal byli okresními přeborníky jako jednotlivci. V soutěži družstev pak družstvo Tomáš Březina, Petr Nechvátal, Michal Kelner, Oldřich Hráček získala titul okresní přeborník ve dvou kategoriích starší a mladší. Za zmínku stojí že v té nejslavnější sféře mládežnického stolního tenisu ve Višňovém hrála i děvčata Blanka Tříletá, Jaruška Jedličková a Magda Knapová.

Vzpomínám, jak jsme soboty a neděle projezdili po okrese a sbírali zasloužené vavříny za poctivou práci. Důležitý detail je, že děti ze Znojma rozhodně neměli tolik povinností doma jako děti na venkově. O to více si musíme těchto úspěchů vážit. Navíc ve Znojmě bylo u dětí několik trenérů a ve Višňovém jsem byl sám. Čili toto vše se mi povedlo, je však třeba přiznat i to, co se nepodařilo. Zapomněl jsem na dost důležitou oblast, nevychoval jsem trenéra nebo funkcionáře, který by pokračoval ve vedení stolního tenisu po mém odchodu. Dnes je pro některé jednodušší hrát např. Za Hostěradice a o nic se nestarat. Přitom materiální podmínky pro stolní tenis se nezměnily, stoly i sportovní hala dávají příležitost. Věřím, že jednou se stolní tenis do Višňového vrátí. Zasloužil by si to.“

Z mého privátního archívu Marie Svoradová